Vítejte na stránkách Pěveckého sdružení Kopřivnice, z. s.  - PSK

Dovoluji si Vám představit náš pěvecký sbor

Pěvecký sbor koncem roku 2022 oslavil 100 let svého trvání a následně ukončil svou činnost. 

V našem repertoáru byly lidové i umělé písně a nevynechávali jsme ani duchovní hudbu. V průběhu posledních let jsme pořádali zhruba 12 veřejných vystoupení ročně a svým zpěvem jsme potěšili i posluchače v zahraničí: Polsku, Slovensku, Itálii, Německu a Francii.

V oblibě našich příznivců byly především vánoční koncerty, kterých bývalo již řadu let asi šest. Již 21 let se konaly pěvecké přehlídky, na které si zvali do Kopřivnice naše hosty.

Našimi čestnými členy se stali skladatelé: Leoš Janáček v roce 1926 a Antonín Tučapský v roce 1997.

 Činnost PSK je podporována městem Kopřivnice.

HISTORIE SBORU

©    30.09.2019 

V roce 1922, zásluhou vedoucího poštovního úřadu v Kopřivnici Jana Uhlíře, vznikl samostatný pěvecký spolek s názvem Pěvecké sdružení Kopřivnice (dále PSK). Soubor vznikl sloučením tělocvičné jednoty Sokol a sboru Dělnické akademie a dirigentem se stal jeho sjednotitel Jan Uhlíř. Tehdy mělo PSK okolo čtyřiceti zpěváků. V roce 1926 se stal jeho čestným členem Leoš Janáček.

V roce 1932 se ujal funkce sbormistra učitel Ladislav Buček, ale jeho práce byla roku 1938 násilně přerušena. Pro fašistický režim byla nepřijatelná forma samostatného spolku, k jehož hlavním funkcím, daným stanovami, patřila funkce vlastenecká. Dne 10. října 1938 byl spolek zakázán, majetek zabaven a archiv zapečetěn. Později byla značná část archivu zničena. Jen díky osobní odvaze Jana Sýkory, pozdějšího dirigenta, bylo to nejcennější zachráněno.

Po skončení války se do Kopřivnice vrátil Ladislav Buček a opět se pustil do práce s mužským sborem. Usiloval také o založení ženského sboru a s náborem zpěvaček mu pomohly Marie Růžičková a Marie Rohanová. Vznik ženského sboru byl silným podnětem pro vznik  sboru smíšeného, jehož první nacvičenou skladbou byla Modlitba na Řípu Otakara Zicha a Česká píseň Bedřicha Smetany. Aby pan Buček zajistil pro PSK dostatek zpěváků, rozhodl se zřídit z žáků místní měšťanské školy a obecné školy dětský sbor.

Řady PSK se po válce rozrostly o členy Katolické besedy, jednoty Orla a vlčovického mužského sboru, které už svou činnost neobnovily.

V roce 1950 odešel Ladislav Buček do důchodu soubor předal svým nástupcům Janu Sýkorovi a Marianě Prochaskové. Tento rok přinesl výrazné změny, které se týkaly způsobu řízení a organizování PSK. Došlo v něm k transformaci spolku v odborovou organizace, spadající pod Závodní klub ROH kopřivnického závodu Tatra. Tento krok byl výsledkem poúnorového vývoje v roce 1948, kdy bylo rozhodnuto o mocensko – politické a kulturní orientaci republiky.

Včlenění PSK mezi odborové organizace se nedotýkalo pouze formy existence a řízení sboru, ale i výběru repertoáru i koncertních vystoupení. Tyto nežádoucí a neprofesionální zásahy do vnitřních záležitostí PSK ze strany funkcionářů města i závodu Tatra vyvolaly nechuť zpěváků k další práci. Přestali navštěvovat zkoušky.

Ti, kteří zůstali se vyhýbali vystoupením. Za této společensko – politické situace se vedení PSK ujal Jan Sýkora, v pořadí již třetí sbormistr.

Záslužným a předvídavým krokem Jana Sýkory byla výchova budoucích nástupců – Pavla Altrichtra a Evy Pajdlové.

Sedmdesátá léta byla ve znamení útlumu činnosti PSK a vůbec veškerého kulturního dění.

Po létech 1968 – 1969 veškeré pravomoci a umělecké aktivity přešly do ruku politických funkcionářů. Ne všichni zpěváci byli ochotni přistoupit na dané podmínky, a proto činnost PSK v sedmdesátých letech a v první polovině let osmdesátých stagnovala.

Čtvrté období PSK. V čele souboru stál Pavel Altrichtr a Eva Pajdlová.

Oba dirigenti brzy po převzetí sboru prokázali své kvality. Každoročně připravovali s PSK tři celovečerní koncerty a svá vystoupení se snažili vždy tématicky zaměřit. Pan Altrichter svou dirigentskou činnost časem omezil a na jeho místo nastoupila Bc Věra Michálková, která se s chutí chopila dirigentské taktovky. Její práce spočívala hlavně v kultivaci hlasové techniky a do repertuáru sboru zařadila řadu skladeb s anglickým textem.

V současnosti se taktovky ujel nový dirigent, pan Jiří Najvar. Jeho přínos sboru ukáže nejbližší období. Jeho kurikulum a praxe v oblasti dirigování napovídá, že je opravdu na co se těšit.

Za dlouhá léta existence PSK se v něm vystřídalo několik generací zpěváků a dirigentů, ale cíl práce zůstal stejný jako v prvních letech činnosti – sborovým zpěvem rozdávat lidem radost v duchu Smetanova pěveckého pozdravu: „Vše co touhou drahé nám, blaha přáno budiž vám.“

Použité prameny: kroniky sboru a almanachy vydané k výročím sboru